HANEMARI: PROTOŽE JSTE KRÁLOVNA

Rozhovor o hedvábí, květinách, tvorbě a ženách, pro které Hanemari vzniká.

Jak jste se vlastně dostala k malování na hedvábí?

Byla to náhoda. Moje teta, učitelka výtvarné výchovy na základní škole, šla na kurz malování na hedvábí. Ze zvědavosti jsem se přihlásila také. Chtěla jsem si to jen vyzkoušet.

Hedvábí mě naprosto okouzlilo. Jak fungují barvy a co všechno se s nimi dá dělat. Hedvábí má v sobě něco zvláštního – barva se po něm pohybuje jinak než po běžném materiálu a člověk nikdy nemá všechno úplně pod kontrolou. Fascinuje mne svou lehkostí a schopností nést barvu.

Pamatujete si své první hedvábí?

Ano. Byla to šála. Konturová a solná technika, abstraktní vzor. Pořád ji mám schovanou. Když se na ni dnes podívám, je to vlastně zajímavý návrat na začátek. Vidím, jak obrovský kus cesty jsem od té doby ušla. Moje dnešní práce už vypadají úplně jinak.

Co se za tu dobu změnilo?

Všechno. Změnily se motivy, způsob práce, získala jsem zkušenosti. Začala jsem kombinovat hedvábí s jinými materiály. Velkým zlomem pro mě bylo období, kdy jsem se učila v pražském ateliéru Martti pod vedením zkušené výtvarnice Marty Drozdové. Najednou jsem viděla, kolik různých technik se dá používat a jak rozmanité možnosti hedvábí nabízí.

Do té doby jsem tvořila jen pro sebe. Po soukromém kurzu v ateliéru Martti jsem měla do roka první výstavu malovaného hedvábí v kamenné galerii. A potom další a další. Dnes mi to přijde skoro neuvěřitelné. Byl to v mé tvorbě obrovský skok dopředu během krátké doby.

Když dnes začínáte nový kus, víte předem, jak bude vypadat?

Většinou nějakou představu mám. Ale nemusí to tak zůstat. Někdy mě samotný proces zavede někam úplně jinam. Nechám inspiraci plynout a právě to je na tvorbě krásné.

Poznáte potom, kde přesně se dílo vydalo jiným směrem?

Ne. Hotová věc už potom mluví sama za sebe. A možná právě to mám na tvorbě ráda – že nemusím mít všechno předem do puntíku naplánované.

Vaše hedvábí je hodně spojené s květinami. Proč právě ony?

Ke květinám se vracím opakovaně. Jsou pro mě velkou inspirací, mají obrovské množství podob a barev. Můžu pozorovat skutečné květiny a malovat podle nich, nebo je nechat vzniknout ve vlastní představě. Mým oblíbeným vzorem jsou jednoduché květy, volně malované z ruky.

Vedle šátků vznikají také hedvábné brože. Proč právě brože?

Brože sama nosím často. Ráda kombinuji hedvábí s rokajlem. Spojuji tak hedvábí s krásnou tradici českého korálkářství. U broží se mi líbí, když jsou výrazným prvkem oblečení. Nemusí být nenápadným detailem. Mám ráda, když je člověk opravdu vidí.

Na který svůj kousek jste nejvíc pyšná?

Momentálně na brož z kolekce Poupě – opět ty květiny. :) Je pro mě zajímavá hlavně tím, jak náročné je její vytvoření – barvení, modelování hedvábí, práce s tvarem, našívání korálků, množství a preciznost práce, které v ní je.

A také na náhrdelníky. Tam tvorba trvá ještě déle a vyžaduje soustředění den za dnem.

Pro koho vlastně Hanemari tvoříte?

Představuji si ženu, která je sebevědomá, romantická a trošku rebelka. Nebojí se být vidět a má ráda umění – třeba hudbu, divadlo. Nebo knihy, obrazy, galerie. Ale zároveň miluje prosté věci, volnost, radost a krásy přírody. Zná svoji hodnotu. Nechce být neviditelnou tichou šedou myškou a nechce být stejná jako všichni ostatní.

Je svá. Nemusí nic dokazovat. A nepotřebuje, aby jí někdo vysvětloval, co si smí obléct.

Co by měla žena cítit, když si vezme Hanemari?

Chtěla bych, aby cítila svá tři velká H. Hravost, hodnotu a harmonii. Cítí se dobře a nemá problém to přiznat. Váží si sebe sama a má se v úctě. Protože si to zaslouží.

To souvisí s tím, že o ženách mluvíte jako o královnách. Co pro Vás znamená být královnou?

Není to o zlaté koruně ani o nějakém okázalém mocenském postavení. Královna je pro mě žena, která má jasno v tom, kdo je. Zná svou cenu a svůj potenciál. Žena, která přijímá uznání za svou práci pro společnost nebo pro rodinu vědomě se vztyčenou hlavou a nestydí se za to. Je silná a zároveň jemná. Právě ta jemnost v síle je pro mě důležitá.

Co byste chtěla, aby žena cítila, když otevře balíček od Hanemari?

Radost. Touhu. A pocit, že dostala přesně to, na co se těšila. A možná ještě něco navíc – že ten balíček nebyl připraven jen jako další objednávka. Že někdo věnoval pozornost právě jí.

Co do světa Hanemari naopak vůbec nepatří?

Konfekce, nuda, spěch. A stres.

Hanemari nechce být značkou pro každého. Proč?

Protože některé věci nemusí být pro každého. Chci, aby Hanemari byla ikonická značka, aby vytvářela nositelné umění. Aby měla svůj vlastní svět, svůj rukopis, a aby ji člověk poznal. Aby jednou stačilo něco uvidět a říct si: To je ona. Hanemari.

Co podle Vás dělá ze šátku něco víc než jen hezký doplněk?

Autorský rukopis. Právě ten je podle mě tím, co dává dílu vlastní charakter. Můžete použít krásný materiál, kvalitní barvy i zajímavou techniku. Ale nakonec musí být v díle něco, co je jen a jen od Vás. Ten unikátní dotek, který toužíte předat.

Kdyby byla Hanemari ženou, jaká by byla?

Dychtivá po životě, měla by sílu lvice, jemnost květiny, slunce v očích a v srdci radost a souznění. Mírný tajemný úsměv, protože ona ví. Kdyby vstoupila do místnosti, lidé by si jí všimli. Nemusela by nic říkat. Její život by byl pestrý a hravý jako kvetoucí zahrada.

Je něco, co byste nikdy nechtěla obětovat kvůli většímu úspěchu Hanemari?

Svůj volný čas. Nechci růst značky za každou cenu. Raději pomaleji a tak, aby Hanemari zůstala tím, čím je. Nechci, aby se z ní stala značka, která začne masově vyrábět něco jen proto, že se to dobře prodává. Tvořím nepravidelně v malých kolekcích nebo jednotlivých kusech. Omezený počet je přirozeným výsledkem způsobu práce a času, který vyžaduje.

Stává se, že musím rozhodnout, které ze zákaznic šátek nabídnu. Tak to prostě je, když se sejde více zájemkyň o jeden konkrétní kus. Získat ho může jen jedna.

Představte si ženu, která právě přišla na Hanemari.cz. Co byste jí řekla, kdybyste mohla vyslovit jen jednu jedinou větu?

Protože jste královna.

 

Kurátorská poznámka

Tvorba Hany Bendové, která stojí za značkou Hanemari, se pohybuje na pomezí textilního designu a nositelného umění. Vychází z práce s přírodním hedvábím a z tradice českého korálkářství, kterou rozvíjí prostřednictvím malby, šití a pečlivého zdobení korálky. 

Každý kus vzniká pomalu, v soustředěném procesu, bez ambice vytvářet uzavřené kolekce. Tvorba nese osobní rukopis, znalost řemesla a respekt k materiálu. Zásadní je proces vzniku, práce s barvou a otevřenost inspiraci. Tvorba vyrůstá z potřeby vyjádření, z obdivu k hedvábí, k přírodě a její proměnlivosti.

Autorka se výtvarně formovala při soukromém studiu v Praze u výtvarnice Marty Drozdové (studio Martti) a na specializovaných kurzech, další cestu si utvářela jako samouk. Její práce byla prezentována na několika výstavách v Čechách a na Jižní Moravě, odkud pochází.